Co je to bitcoinová síť?

Už možná víte, že když píšeme slovo Bitcoin s velkým počátečním písmenem, nemluvíme přímo o kryptoměně, ale o síti, na které běží. Co to ale bitcoinová přesně je a na jakých základech funguje? A je možné ji pochopit alespoň trochu srozumitelně? Jsme si jisti, že ano. A přesně od toho je tady tento článek.

Bitcoinová síť představuje zázemí pro elektronický hotovostní systém, který používá kryptoměnu bitcoin. Tento systém je ve své podstatě postaven na myšlence decentralizace, všichni jeho účastníci jsou si tedy rovni a není potřebná přítomnost žádné třetí strany, velkého bratra, který by vše kontroloval a vnášel do hry svá vlastní pravidla. Když se na celou věc podíváme opravdu velmi zjednodušeně, každý tady vlastně může kontrolovat každého. Všechny bitcoinové transakce jsou sice anonymní, záznamy o nich jsou ale veřejně přístupné a každý si je dokáže zobrazit během pár kliknutí.

Uživatelé si mezi sebou posílají a přijímají bitcoiny, těžaři se mezitím starají o uvedení nových jednotek BTC do oběhu. Tyto transakce najdeme právě v blockchainu, veřejné účetní knize Bitcoinu, a potvrzení o tom, že „je všechno v pořádku“ spočívá právě v samotné těžbě, díky ověřovacímu systému Proof-of-Work.

Co je to proof-of-work 

Proof-of-Work (PoW) je ověřovací protokol, pomocí nějž uživatel bitcoinové sítě prokazuje hodnotu své vynaložené práce, rozuměj těžby. Zní to složitě? Pojďme si to ukázat na příkladu:

Pokud bude chtít Adam poslat Boženě jednu minci BTC, tato transakce může proběhnout až ve chvíli, kdy některý těžař vytěží blok, do nějž je tato transakce zaznamenána. Následně musí proběhnout také jakési hlasování o tom, kdo tento blok vlastně vytěžil – to proto, aby se zamezilo tzv. problému dvojitého utrácení (double spending). Není třeba zde zacházet do detailů, pro představu si ale řekněme, že čím větší výkon má těžař (nebo dnes častěji těžařská síť) k dispozici, tím větší má i šanci na to, že z tohoto hlasování vzejde jako vítěz. Vytěžit jeden blok trvá pevně stanovených 10 minut. Nezapomeňme ale, že celkový výkon bitcoinové sítě se neustále zvětšuje. Proto musí být odměna pro těžaře, každé 4 roky snížena o polovinu.

Změna systému dnes již nehrozí

Díky obrovskému rozsahu bitcoinové sítě je dnes již double spending) krajně nepravděpodobným problémem. Dalším teoretickým nebezpečím je potom tzv. 51% útok. Ten znamená, že by se nějaké skupině těžařů povedlo podmanit si více než polovinu výpočetní kapacity celé sítě. Poté by mohli měnit historii sítě a cenzurovat platby. Něco podobného by mělo za následek ztrátu důvěry k celému systému. Při současné velikosti sítě je ale podobné převzetí kontroly naprosto nemyslitelné.

Účastníci bitcoinové sítě

Účast v síti má pouze dvě podmínky – funkční připojení k internetu a ochotu dát k dispozici část svého výpočetního výkonu.
Účastníky bitcoinové sítě můžeme tedy rozdělit na dvě skupiny:

• Uživatelé – vytvářejí bitcoinové adresy a provádějí mezi nimi jednotlivé transakce
• Těžaři – poskytují celé síti potřebný výkon a starají se o příliv nových jednotek BTC do oběhu

Obě skupiny jsou důležité a existence jedné bez druhé by v důsledku nedávala smysl. Těžaři dodávají do sítě výkon, energii a nové mince; starají se tak o její chod a ověřují validitu jednotlivých transakcí. Díky neustálému výkonu může být síť v provozu, a navíc je tak chráněna od napadení či snahy jakkoli falšovat transakce. Díky tomu, že do sítě vstupují tisíce a tisíce počítačů z celého světa, je zajištěna decentralizace – nemusí tady být žádný centrální počítač (nebo počítače), který se o všechno stará. Není od věci dodat, že aktuálně je Bitcoin tou nejvýkonnější peer-to-peer (komunikují zde spolu jednotliví uživatelé bez přítomnosti jakékoli třetí strany) sítí na světě. A věříme tomu, že jej jen tak někdo nepředběhne.

Uživatelé zase přinášejí do sítě pohyb a dávají celému systému „smysl“. Ovlivňují nabídku a poptávku – a tím pádem i samotnou hodnotu bitcoinu.

Co je to decentralizace?

Myšlenku decentralizace můžeme chápat tak, že správa určitého systému (v našem případě Bitcoinu) je přímo v rukou jeho jednotlivých účastníků. Neexistuje zde žádná autorita a všichni jsou si ve své podstatě rovnocennými partnery.

Pokud se na svět díváte optikou tradičního paradigmatu, může vám něco podobného připadat dokonce jako krajně nebezpečné. Historie ale ukazuje, že mnohem větší hrozbu s sebou nese autoritářská společnost, kde nám nějaká entita může diktovat, co a jak máme dělat. Bitcoin je tak položen na poměrně geniálních základech, kdy by se musela „spiknout“ opravdu velká skupina účastníků sítě, pokud by chtěli jakkoli změnit určitou vlastnost kryptoměny a systému, na kterém funguje.

Myšlenka decentralizované účetní knihy, blockchainu, se již navíc osvědčila v mnoha dalších odvětvích. V budoucnu by přes ni mohla probíhat různá hlasování, volby či by například mohla fungovat dokonce jako základ evidence občanů či pacientů. Možnosti jsou opravdu nekonečné.

Ekologická náročnost Bitcoinu

Z médií na nás tu a tam křičí titulky ve stylu – Bitcoin je ekologická katastrofa. Nebo – Celý Bitcoin spotřebuje za rok více elektřiny než Polsko…

Je to střízlivý pohled? Musíme se na celou věc především podívat z obou stran. Bitcoinová síť je samozřejmě energeticky velmi náročná. Nezapomeňme ovšem, že už dnes se jedná o celosvětovou platební síť. Odvolávat se tedy při srovnáních na spotřebu elektřiny v jednotlivých zemích je poměrně obskurní.

Nezapomeňme ani na to, že spotřeba bitcoinové sítě přímo nezávisí na objemu transakcí, ale na počtu přítomných těžařů. Co se týče spotřeby elektřiny, je v zásadě jedno, zda právě odesíláte 1 BTC nebo 1 000 BTC. Energetická náročnost této sítě by se tak do budoucna měla zvyšovat už jen méně a méně.